Asi se ze mne stává tvor filozofující ale postřehla jsem jednu věc. Jak ubývají kila, přibývá pozitivní myšlení a asi se to projevuje i na venek. člověk obecně začne mít rád sám sebe, cítí se dobže, vystrčí růžky z ulity a najdnou kolem sebe vidí , světe zboř se - lidi. A začínají se mu vyhýbat škarohlídi a začne na sebe natahovat lidi stejného ražení, lidi, kteří cítí potřebu chovat se mile, příjemně a na vstřícnost odpopvídat vstřícností. naposled jsem se s tím setkala včera v servisu. Oprava a technická byly plánovány na dva dny ale po rozhovoru s technikem se na mne podíval, lilo jako z konve, on se usmál a řekl, že udělá co bude moci abych měla svoje auto co nejdřív. A slib dplnil a ještě večer jsem svoje vozítko parkovala doma. a druhý případ. Potkal jsem nedávno známho, povídali jsme a ozval se znovu se slovy: když tě potkám, je hned hezčí den. A tak si říkám: buďme pozitivní a ta pozitivní energie pomůže nejen nám samým ale i našemu okolí